PROČ JE LISABON NAKAŽLIVEJ?

Nemohla jsem se dočkat, až se vrátíme z Barcelony. Miluji tady každý den. Miluji to, že v půlce listopadu máme na sluníčku 25 stupňů a můžete se klidně spálit. Miluji to, že všichni nosí tričko, tenisky a podzimní kabáty. Miluji, jak se každý usmívá, naši ulici, která už je prázdná od turistů, miluji jednoduše tohle město, protože žádné taková není. 

První měsíc se mi stýskalo neskutečně po Praze, bála jsem se toho, že se v lednu budeme modlit, abychom byli zpátky. Teď nám to tady prodloužili přesně na rok a já se najednou bojím, že to není dost. Bojím se, že se budu muset nechat připevnit ke stožáru, abych odsud nemusela. 
Musím se ale přiznat, je to tu nakažlivé. Ze začátku jsem vyšilovala, když nešel internet, nešla teplá voda, nikdo se neozval a nic nefungovalo. Nic se nezměnilo. Internet dneska zase nejde, včera jsme měli menší problém ohledně topení a víte co, vždyť je to jedno! Najednou mi to nevadí, proč mít internet, když můžete celý den číst na balkoně s výhledem na řeku a projíždějící lodě? Proč mít topení, když se celý den můžu nahřívat na sluníčku? Proč si dělat kvůli něčemu starosti, když je můžete odložit na zítra?

Nějakým zvláštním způsobem prostě vím, že to bude fungovat, že se všechno vyjasní, a když si něco přejete a zbytečně se kvůli tomu nestresujete, tak se to vyplní desetkrát rychleji, než za ukvapeného bytí.

Mimochodem, věděli jste, že za poslední rok byl nárůst turistů v Lisabonu desetkrát vyšší než minulé roky? Proč asi.. Přijeďte se na nás podívat.